Společnost Kamstrup začala pískovištěm na vlastní zahradě, kde mohla testovat několik prototypů. Zde vývojoví inženýři ze společnosti Kamstrup a provozní asistent ze společnosti Skanderborg Utility, Frank Nielsen, navrtali do testovacích trubek otvory – a poslouchali.
„Strávili jsme spoustu času filtrováním zvuku – rozpoznáváním a eliminací zdrojů šumu, jako je provoz, pračka a podobně,“ vysvětluje Stig Knudsen, a pokračuje: Když máte někoho s roky praktických zkušeností z provozu a spojíte ho dohromady s inženýrem s Ph.D., je to moc zajímavé – a velmi produktivní.“
Prototypy byly následně rozmístěny na různá místa v distribuční síti společnosti Skanderborg Utility – buď jako součást plánovaných renovací, nebo v oblastech s podezřením na úniky, které prototypy pomáhaly najít.
Společnost Skanderborg Utility především zajistila, že měřič byl testován se správnými zdroji hluku, ale dalším, stejně cenným příspěvkem byly informace o zvucích a šumech v síti. To byla pro společnost Kamstrup zcela nová sféra: jaký zvuk bude otvor vydávat? „Museli jsme se naučit, jak zní únik vody,” vysvětluje Stig Knudsen.
Zástupci společností Kamstrup a Skanderborg Utility se scházeli právě kvůli tomu, protože zvuk vydávaný vyvrtaným otvorem se značně liší od zvuku praskliny nebo netěsnosti. „Na základě našich zkušeností jsme věděli, že vyvrtání čistého otvoru do potrubí neodpovídá reálu – v reálné situaci k narušení obvykle dojde při vzniku praskliny v potrubí, která vytváří pištivější zvuk než kulatý otvor,“ vysvětluje Frank Nielsen.
Skanderborg Utility proto poskytla společnosti Kamstrup skutečné kusy trubek s prasklinami a poškozeními, které se daly prozkoumat a otestovat, aby se zjistilo, jak ovlivní zvuk úniku typ trubky, materiál, složení, tlak a podobně. Tato práce byla pro vývoj nového měřiče klíčová, vysvětluje Stig Knudsen: „Měřič poslouchá celý den, ale nahlásí jako výchozí úroveň nejnižší hluk na pozadí. Jenže když jsme začali, nevěděli jsme, po čem máme pátrat. Dnes víme, jak únik zní.“